Mediumní kresba

Výstavy mediumních kreseb ve Slezsku  1907 – 1947

 

1907

29. 3.  –   30. 3.    Dombrová u Karvinné, Dělnický dům

31. 3.  –   1. 4.    Moravská Ostrava, Národní dům

22. 12.     Moravská Ostrava, Národní dům

1909

červenec      Místek na Moravě

1910

28. 8.  – 11. 9.    Dobrá u Frýdku – Hospodářská výstava

13. 11.  –  23. 11.  Dombrová u Karvinné,  Pánský hotel u nádraží

4. 12.  –  9. 12.  Vítkovice, Český dům

1913

červen      Těšín ve Slezsku

19. 10.  –  26. 10.  Moravská Ostrava, Mostní ulice č. 18

1917

21. 10.  –  28. 10.   Spiritistický dům, Radvanice

1919

6. 4.    Spiritistický dům, Radvanice

1921

15. 5.  –  22. 5.   Spiritistický dům, Radvanice

1922

20. 5.  –  28. 5.   Moravský Ostrava, na  „Nové střelnici“

25. 5.  –  28. 5.  Spiritistický dům, Radvanice

8. 12.  –  17. 12.   Český Těšín, hotel Centrál

1923

11. 2. – 18. 2.  Nový Jičín

29. 6.  –  15. 7.  Spiritistický dům, Radvanice

1924  

13. 7.  –  20. 7.   Frýdlant nad Ostravicí

7. 9.  –  14. 9.     Dolní Bludovice, v sále p. J. Goldbergera

27. 9.  –  5. 10.   Karvinná, v sále p. Steinlaufa / dříve Weirich /

1926

28. 6.  –  8. 8.  Orlová, Velká průmyslová, živnostenská, kulturní a hospodářská výstava

Těšínska a Ostravska. Bratrství vystavovalo své médijní kresby.

1927

6. – 21. 8.   První výstava zemědělská, živnostenská a osvětová v Opavě.

Spiritistický spolek Bratrství zde vystavoval své medijní kresby

1931

8. 10.   Karviná

1932

28. 10. – 6. 11.   Spiritistický dům, Radvanice

1947

8. 6.  –  22. 6.   Spiritistický dům, Radvanice – poslední výstava mediumních kreseb ve Slezsku

 

 

 

 

 

Knihy a katalogy a časopisy …

 

 

Pohlednice a fotografie

 

 

Výstavy mediumních kreseb – články, plakáty, fotografie, reklama

 

     Výstava  medijních kreseb ve Vídni 8. – 22. 6. 1930

 

Výstava uměleckých medijních kreseb, pořádaná Bratrským sdružením českosl. spiritistů ve Vídni IX. Spitalg. od 8.-22. června 1930, budila svou slušnou a bohatou úpravou značný zájem obecenstva, zvlášť ze řad inteligence. I některé vyšší osobnosti přišly se na spiritistické umění podívati, mezi nimi též nejvěhlasnější herec vídeňský, pan J. Bylo vystaveno na 250 významných medijních kreseb, většinou vídeňských medií a 4 olejové malby, z nichž jeden velký obraz znázorňující Hvězdnou květinu na Marsu od br. Heubergera, zdobil průčelí výstavy. Velkou pozornost budily kresby sestry Marie Vávrové, nyní 67 1eté stařenky, žijící ve Vídni, naroz. ve velmi chudé rodině v Kútách na Slovensku. Chodila tam celkem asi 1 rok do školy a nenaučila se proto psát ani číst a teprve ne kreslit. Od 9 roků byla ve službě. Když poznala ve Vídni spiritismus ve svém 41.roce, ještě z těchto tří nejnutnějších předmětů nic neuměla. Od té doby pod vlivem duchovních bytostí záhrobních, tedy medijně, nakreslila a vodovými barvami namalovala mnoho a mnoho obrazů i symbolů pro život lidský velmi významných a poučných. Její kresby věrně znázorňují tvorbu myšlenkovou, realisaci skutků, různé elementální výtvory a ztělesněné vášně lidské v říši astrální, které odtud jako neviditelné síly na člověka působí. Některé obrazy předpovídají přímo budoucnost jako ku příkladu 2 obrazy kreslené r. 1912, které nám přesně předpověděly válku světovou. Některé její méněcennější kresby dostaly se do antikvárního obchodu na vídeňské nejlepší třídě Kártnerringstrasse, kde byly jako ohromná zajímavost medijního kreslení draho prodány.
Velmi zajímavé a pěkné kresby byly media Gustava Leise a Pavla Budila, kreslené v transu v úplném bezvědomí a potmě. Vedle těchto, všeobecnou pozornost budily krásné kresby sester: Toni Grundové, Marie Schnátkové, Marie Malíkové, Růženy Kamelové, Alžběty Dudové a bratří Františka Witticha, polic. insp., Ostermayera a Menzela, obou z Hor. Rakous. Nepřekonatelné umění, nádheru, jemnost a čistotu representovalo 20 kreseb již zesnulé sestry Františky Bergmanové ze Znojma, z nichž je jedna kresba její poslední a nedokončená, jako nejdražší památka pro spolek; dvě kresby od br. Kociána a dvě od br. Samoleje ze Slezska, jež všechny zaskleny a na podstavcích ve středu výstavní místnosti byly pravým skvostem. A aby míra úžasu a nádhery byla dovršena, byla naproti vchodu na pěkném místě umístěna celá řada, 13 k sobě náležejících medijních kreseb br. Karla Kolára, pošt. úředníka kreslené černým uhlem. Význam každé kresby je napsán ruským písmem a jsou věnovány „Mrtvým válečným zajatcům na Murmaňské dráze u Bílého moře, jako velmi smutná vzpomínka na světovou válku“. Popis kreseb: 1. Murmaňská dráha; 2. Touha; 3. Doprava; 4. Poslední píseň; 5. Lidství; 6. Zajatci; 7. Murmaň pod knutou člověčenství; 8. Brestský mír; 9. Pravý domov; 10. Proč?; 11. Zpět v otroctví; 12. Otroctví; 13. Bratrství. Pod těmito byly jeho kresby starší, vystavené již r. 1922 v Umělecké společnosti, z nichž velmi působil obraz: „Vy-účtování se životem“. Tyto kresby byly odborníky, akademickými malíři a umělci, prohlášeny za nejvyšší umění dnešní moderní doby a ne-mohli se od kreseb odtrhnouti. Přišli na výstavu několikráte. Jeden, ještě mladý akad. malíř, Viktor Kiss nám zhotovil zdarma ještě druhý pěkný plakát s přáním, abychom jej umístili na nejživější třídě, neb si tato výstava plně zaslouží velkou pozornost a aby byla hojně navštívena. Jiní prohlásili, že tyto věci nemůže normální člověk za žádnou cenu nakresliti a opět jiní, že není jinak možno tyto krásy zhotoviti, než pod okultní silou. Dále obdivováno bylo „Okultní umění“ od Ev-žena Mírského, který medijně vystřihuje nůžkami z papíru nádherné věci. (Celou kolekci vydal B. Kočí tiskem za 15 Kč.)
Potom cizí písmo medijní br. Kubíčka z Místku (originál) a různé publikace i fotografie z minulých výstav byly na místě. Byla vystavena také česká i německá spiritistická literatura, hlavně knihy medijně napsané. Výstavu navštívilo ve 14 dnech 1005 osob; přijeli němečtí bratři ze Št. Hradce, z Lince, Amtstádten, Gramat. Neusidlu a br. Kojcar z Č. Velenic. Všichni návštěvníci žasli nad krásou a uměním medijním a mnozí prohlásili, zvláště ti, kteří po prvé měli možnost kresby a literaturu viděti, že ani nevěří svým očím a že se jim otvírá zde celý nový, netušený svět…
Účelem výstavy nebyl zisk, ale upozorniti opět vídeňskou a rakouskou veřejnost zvlášt v této dnešní rozervané době, uštvanou politickým bojem a vyssávanou až do kosti hrubým materialismem a egoismem, na svět a síly duchovní a na vznešené ideály lidstva, vedoucí z klamu a útisku k Pravdě a Svobodě. Agitace nebyla žádná; vedle oznámení v novinách zasláno a rozdáno celkem 1000 českých i německých pozvánek a pozvány všechny německé i české redakce novin, význačné české i německé kulturní spolky atd., jako i českoslov. vyslanectví, Menšinová rada a České srdce. Z těchto pozvaných, dostavili se na výstavu jen někteří: Z redakce Neues Wiener Tagblatt, Extrablatt, Welt am Morgen, Neues Wiener Journal, za redakci Der Tag a Die Stunde ředitel Oswald, který sám je přívržencem okultních nauk. Pan Oswald pravil: „Dnešní doba nemá pražádný zájem o tyto věci a veškeré redakce o těchto věcech mlčí jen proto, aby neztratily abonenty.“ V tom jsou za jedno české i německé vídeňské noviny a proto všechny, pokud víme, důsledně mlčely o výstavě, vyjma našeho oznámení. Tato skutečnost dokazuje, že tak zvané veřejné mínění společnosti vídeňské duchovně a morálně od r. 1922 poněkud kleslo, neb tenkráte o výstavě medijních kreseb v Umělecké společnosti (Kunst-gemeinschaft) noviny, ale německé pouze, hodně psaly. Přes to, že vstup byl volný, dobrovolné režijní příspěvky činily 374.96 Š a vedle toho se prodalo z kolporterství za 181.86 Š spiritistické literatury. Tím hrazeny jsou úplně veškeré výlohy s výstavou a tak vykonáno pro společnost lidskou zase dobro. Všem obětavým sestrám a bratřím, hlavně kreslícím mediím, kteří přispěli svými krásnými pracemi ku zdaru výstavy, vyslovuje výbor B.S.Č.S. ve Vídni nejsrdečnější dík a přání dalšího zdaru v posvátné práci duchovní!
Dále se oznamuje, že spolek B.S.Č.S. se přihlásil již v únoru na výstavu Československého zahraničí v Praze, kam zaslal v rámci českosl. menšiny v Rakousku svůj bohatý spolkový materiál, jakož i medijní kresby, svědčící o kulturní činnosti československých spiritistů ve Vídni. Výstava byla zahájena 25. května 1930 společně s Hospodářskou výstavou v Průmyslovém paláci, ale bohužel pro nedostatek místa, většina našeho materiálu zůstala stranou a vystaveny pouze 2 medijní kresby br. Ferd. Vyšaty a Toni Grundové. Dle dalšího sdělení, byla tato výstava v nové úpravě otevřena ve Veletržním paláci po celý červen. Spolek náš se usnesl celý náš materiál věnovati do příštího musea československého zahraničí. Bratr Řehák v Praze byl pověřen, aby se o tyto nám vzácné dokumenty činnosti spolkové staral, aby se neztratily.

Posel záhrobní, ročník XXX., číslo 9 – srpem 1930, strana 140-142

 

 

     Výstava medijních kreseb v Brně 5. – 19. 6. 1927

 

Výstava medijních kreseb a maleb, která byla otevřena v Německém uměleckém domě v Brně u příležitosti sjezdu československých spiritistů od 5. do 19. června 1927, těší se neobyčejné pozornosti veřejnosti i odborníků.

Jsou tu vystaveny práce mnoha medií z celého Československa a to jak práce tužkové, ornamentální, tak akvarely i malby olejové.

Byv třikrát hostem výstavy, pozoroval jsem úsudky cizích návštěvníků, hlavně lidí odborně vzdělaných, a poznal jsem, že tito nevycházejí z údivu. Zejména některé práce svým neuvěřitelně jemným provedením a originelní myšlenkou uchvacují každého návštěvníka a hlavně lidi odborně vzdělané. Jiné práce vyznamenávají se zase hrou barev a lehkostí podání.

Slezskému spolku „Bratrství“ dostalo se již žádosti o svolení reprodukovati některé jeho vystavené práce, zejména práce br. Kotziana, provedené leptací technikou na látce duvetinu. Povstávají tak umělecké reprodukce. Jak se spolek rozhodne, nemohu ve chvíli, kdy píši tento článek, říci.

O zahájení výstavy zmínili jsme se vpředu ve sjezdovém referátě a nyní jej doplňujeme úvodníkem výstavního katalogu a vyobrazeními některých částí výstavy.

Spiritistická revue 1927, ročník 8, strana 81

 

     Výstava medijních kreseb.

Jak bylo již oznámeno v minulých číslech, bude u příležitosti sjezdu otevřena VELIKÁ VÝSTAVA MEDIJNÍCH KRESEB A MALEB v německém uměleckém domě v Kobližné ulici, do které snesen jest bohatý materiál vynikajících medií československých.

Výstava bude otevřena od 5. do 19. června, denně od 10. do 13. hod. a od 14. do 16. hodiny. V neděli odpoledne jest výstava uzavřena.

Odborné kruhy, které viděly některé z výkresů výstavy byly neobyčejně překvapeny a, jak bylo zástupci výstavní komise v Brně sděleno, jest správa německého uměleckého domu ochotna věnovati určitý obnos, aby průvodce výstavou byl také i v řeči německé tištěn.

Mnozí z odborníků, kteří měli příležitost viděti ukázky jednotlivých medijních prací, vyslovili se, že tato výstava bude jedinečnou svého druhu, kterou kdy Brno spatřilo a projevili svou plnou jistotu jejího úspěchu. A tak ve dnech měsíce června předloženy budou veřejnosti práce těch, kteří místo zbytečného dohadováni počali s praktickým studiem „Neznáma“ a výsledky jejich studií a prací podány budou jednak na sjezdu, jednak na této výstavě.

Spiritistická revue 1927, ročník 8, strana 63

 

     Medijní kresby leptané na duvetinu.

Výstava medijnich kreseb v Brně vyvolala značnou pozornost. Umělecký atelier M. Pospíšilové v Brně, jehož specialitou je leptání na duvetinu, sametu a malování na hedvábí, hodlá vhodné medijní kresby leptati na duvetinu a sice, jako dekorační polštářky, gobeliny, závěsy, paravany, obrazy atd. Práce atelieru M. Pospíšilové jsou umělecky provedené a za mírné ceny, což dokazuje mnoho doporučení a stále rostoucí zájem o tyto práce. Na př. povrch polštářku je za Kč 35-45, závěsy od Kč 100, skvostné gobeliny od 150 Kč. Leptané duvetinové práce jsou moderní uměleckou ozdobou každého bytu. Očekáváme, že naši stoupenci budou míti o medijní kresby na duvetinu leptané zájem. Budou to přesné reprodukce kreseb známých medií, což bude na každé uvedeno. Je nutno, aby ti, kdož mají o tuto akci zájem se předem přihlásili, aby mohl býti sestaven rozpočet. Ceny pro naše stoupence budou co nejlevnější. Předběžné přihlášky jsou zcela nezávazné. Závaznou objednávku může každý učiniti až po uveřejnění ceníku a podmínek. Předběžné přihlášky posílejte na adresu: Atelier M. Pospíšilové v Brně, Cejl 15, 1. poschodí.

Spiritistická revue 1927, ročník 8, strana 81-82

 

     Výstava medijních kreseb.

 

Noviny Ruch čís. 134. :  Dům německých umělců v Brně. Stojíte před tajemstvím. Zcela prostí lidé, kteří, měli dokonce špatné známky z kreslení ve škole, udivují vás krásnými a tajemnými kresbami, které nemají společných znaků s obvyklou ornamentikou. Ano – dech neznáma musíte pocítiti před nimi a dojetí, neboť poznáváte, že kresby vyprýštěly především z hluboké zbožnosti. Co je tu kázně a úžasné trpělivosti a především fantasie, která není poutána zemí! Někdy je to záhadná vegetace, podobná té, již kreslí mráz na okna, setkáte se tu s teplými, až horce rozežhavenými květy, které vznikají někde snad až na dnu duše. Podivuhodné jsou výtvory F. Sedláka, v nichž snoubí se komposiční jistota s delikátní barevností, je to úžasný talent – a nevydává svoje díla za vlastní, skromně říká, že jsou jen inspirovány. Kdo by si představoval, že spiritisté nemají smyslu pro veselost, nechť si prohlédne obrazy M. Tománové a svěží, životem dýchající kresby květin A. Vodníkové. Nemohu vyjmenovati všechny ty, kteří poslouchají Neznámo a chtějí býti neznámí, ale všichni zasluhují obdivu a úcty, neboť svou pokorou připomínají první křesťany. Je třeba těchto lidí. Připomínají dnešnímu světu zmaterializovanému – že je také duše, na níž se dnes zapomíná. J. Ch.

Posel záhrobní 1927, ročník 27, strana 134

 

Noviny Brněnská Svoboda ve svém 135. čísle filosofuje o původu medijních kreseb, nepřipouští nějakého vnějšího původce kreseb mimo osobnost media, avšak přiznává jejich pozoruhodnost a dokonalost, když praví: „Odmyslíme-li si obsah, překvapí všechny obrazy pozoruhodnou vnější dokonalostí, přesnou a pevnou kresbou, smyslem pro vyrovnalost koloritu – třebas značně exotického. Ke konci svých úvah a vlastních výkladů, kde pokládá media za lidi vyšinuté z průměrnosti, praví : „Spiritistický kroužek v Radvanicích vystavuje práce svých členů,  samé ornamentální plošné výplně, přesné a pracné. Černé i barevné, jež precisností připomínají složité podtisky bankovek.“

Posel záhrobní 1927, ročník 27, strana 134

 

 

     Po výstavě v Opavě 6. – 21. 8. 1927

 

Je po výstavě v Opavě. Není mou snahou rozepisovati se tuto o celé výstavě, která stejně překvapovala a působila na návštěvníka mocným dojmem, bohatostí a uceleností dobrou organisací, chci jen zmíniti se o naši exposici na této výstavě.

Již v minulém čísle bylo poznamenáno, že výstava naše byla veřejností velmi příznivě přijata a hojně navštěvována. V ní však scházelo se také spousty těch, kteří dosud tiše doma studují právě spiritismus a vědy okultní. A kdo není zasvěcen a nepřesvědčil se nikdy, neuvěřil by, kolik dnes jest těch, kteří nemohou býti více uspokojeni starými, strnulými proudy a naukami.

Ukázalo se, že v Opavě samé a okolí jest mnoho těch tichých badatelů a mnozí z nich vycházejí již i do veřejnosti se svým poznáním.

Našli jsme tu opravdu milé přátele, kteří ač pod jinou vignetou, sledují a uplatňují tytéž zásady v životě jako my abstinenci, nekuřáctví, vegetarismus a opravdové povznesení a zduchovnění života. Potěšili jsme se navzájem a slíbili jsme si, že si vzájemně budeme pomáhati. Také nás ještě potěšilo, že jsme nalezli i v některých jiných spolcích tolik sympathie, že jsme ji ani neočekávali. Jeden pokrokový spolek měl ve své exposici vyvěšeny také časopisy: „Přírodní lékař“, „Spiritistická Revue“, „Posel Záhrobní“ a jiné.

Exposice naše v Opavě vykonala tedy neobyčejný kus práce a dala podnět k novým a novým dalším krokům.

Odborníci a lidé mající smysl pro tyto jemné práce medijní přestáli u nich celé hodiny a přicházeli znovu a znovu.

Bratr Nikel, který se jí po celých 14 dní, co výstava trvala, věnoval, vyprávěl dlouho a dlouho své zážitky a pravil, že poznal, že mezi lidstvem jest mnoho těch, kteří nazírají na život se stanoviska spiritistického, kteří jsou vlastně v duši spiritisty a jimž bylo potěšením, že spolek náš burcuje tímto způsobem schopné lidi k úvahám a přemýšlení.

Ovšem, že není nouze dnes ani o ty, kteří jsou ukováni starými názory u hmoty a necítí ještě potřeby vzlétnouti. Leč takové osoby jest dnes poznati na každém jejich kroku.

Vykonali jsme tedy znovu kus díla a budeme se připravovati k nové činnosti. Přátele naše v Opavě a okolí srdečně pozdravujeme a přejeme jim hojně zdaru v jejich práci a snažení.

Rovněž děkujeme všem, kteří jakýmkoliv způsobem nám pomohli při instalaci exposice, najmě p. zahradníkovi z Opavy, jehož jméno jsem zapoměl, za projevené sympathie a bezplatné zapůjčení dekorativních květin, br. Pudilovi za práci i květiny, br. Niklovi a sestře Niklové za obětavost, kterou exposici věnovali, jakož i všem ostatním.

Za „BRATRSTVÍ“ v Radvanicích

J. Kuchař. a J. Rosner.

Spiritistická revue 1927, ročník 8, strana 120-121

 

 

     

 

     Výstava medijních kreseb v Táboře 22. – 28. 8. 1932

 

Z Tábora. Bratrský spolek „Jitřenka“ v Táboře uspořádal ve dnech od 22. do 28. září t. r. výstavu medijních kreseb a dne 23. záři přednášku br. B. Kočího na téma: „Záhady duchovního života“. Přednáška byla velmi četně navštívena a vyvolala mnoho diskusí.

Však i výstava zapůsobila na návštěvníky hlubokým dojmem, z nichž mnozí přišli i vícekráte a přiváděli své známé. Místnost pro výstavu byla volena velmi dobře a práce našich medií byly dobře uspořádány vedením br. Arnošta Čakrta, který společně s táborskými bratry neúnavně vysvětloval návštěvníkům jednotlivé symboly a obrazy. Obdivovány byly práce na hedvábí bratra Ponce z Prahy, kresby bratří Kotziana, Samoleje, Krygla, Šídy, Krátkého, Bělohradského, Mirského; sester Ducháčové, Mužikové, Vedamové, Vobrubové a jiných.

Všem, kdož výstavu obeslali a mediím, které tyto krásné práce vytvořily, vzdáváme tímto upřímné díky. Konají dílo, jehož zásluh si snad samy dnes ani neuvědomují.

Spiritistická revue 1932, ročník 13, strana 143.

 

 

MILOSLAV BEZDĚK

NĚCO O MEDIÁLNÍCH KRESBÁCH.

 

Nedávno psalo se dosti o mediálních kresbách. Zdá se mi však, že bylo psáno jen tak, aby vůbec něco bylo psáno.

V poslední době hleděl jsem se seznámiti s kresbami i jich vytvářením za tak zvláštních okolností. I z Německa jsou mi podobné případy známy. Bych podal úplný resultát v té věci, jest nyní nemožné.

Způsob kreslení i výkresy jsou tak zvláštní, že stojí za bližší prozkoumání. Divím se, že z tak zvané »řady povolaných vědců« nikdo toho úkolu se neujal. Prohlásiti napřed, bez důkladného zkoumání, jejich význam, nebo pro nějakou maličkost, zdající se nám bizarní, je úplně zavrhnout, pokládám obé za nekritickou povrchnost. Co zde chci říci, je prostě to, co každého rozumně myslícího člověka musí překvapit.

  1. Způsob kreslení je sám o sobě podivný. Media (užiji toho běžného slova) kreslí buď v úplném bezvědomí nebo částečném. Znám také případy, kde se kreslilo i při vědomi. —Media kreslí beze vší přípravy (často na obyčejném kancelářském papíře dosti hrubými tužkami), bez přemýšlení, beze všeho opravování a vymazování, rukou jistou a velmi rychle. Každý črt je jistý, svědčící o velmi dobré technice kreslířské (ač dle mého zjištění media v normálním stavu jsou beze vší kreslířské schopnosti).
  2. Výkresy. Vypracovanost jejich, čistota kontur a lahoda koloritu je čistě umělecká. (Mám plno pochvalných posudků od akademických malířů, odborníků kreslířů atd. Uveřejňovati jejich posudky pokládám za zbytečné; od povrchních duší byly by stejně zamítnuty.)

Překvapilo mne, jakož i odborníky, jak možno při lampovém osvětlení v noci tvořit harmonie barev až do nuancí se rozbíhajících. Media nevědí ničeho o tom, které barvy volí. (Sám jsem přeházel barevné tužky za mediem ležící. A přece medium jistým směrem rychle patřičnou tužku vybralo, aniž by se podívalo.) Rovněž míchání tonů barevnými tužkami, jakož i nuance barev svědčí o výborné znalosti v kreslení. Nejsou to práce diletanta.

Táži se: »Kde docílila media té znalosti, jež jim je nezbytna?«

Obsah výkresů je ještě podivnější. Představujeť vegetaci rozličných oběžnic. Někteří zarazili se před bizarními názvy rostlin.

Však, co vlastně posuzujeme? Výkres samotný a způsob, kterým byl vytvořen. Nechmež tedy oněch odchylek, které na věci ničeho nemění, a zkoumejme věc od základu. Snad nebude nikdo popírat uměleckou cenu obrazu pro nesprávný, nebo lépe, nám podivný, fantastický název ? Ostatně, přesvědčil jsem se jinde, např. v Dobrušce, že popis přechodů z rostlinné říše do živočišné na Merkuru, jakož i kresba, odpovídá úplně pravděpodobnosti se stanoviska přírodovědeckého.

Ptáte se: »Jaký mají kresby účel?«

Neodsuzujme hned přísně tam, kde nevidíme. Myslím, že vše má svůj cíl a účel. Snad časem najdeme v nich více, co jsme dnes neviděli a nechápali.

Proto zkoumejme dříve (ne jenom jednou a jedno medium na schůzi), mlčme skromně a potom, až opravdově budeme pozorovat a uvažovat, prohlašme své výsledky tak, či onak. Ale rozhodně takto budeme upřímnějšími.

Upozorňuji ty, kdož se o to zajímají, na práce z Nové Paky, z Libštátu a z Prahy. Jsou skutečně velice krásné a překvapí.

Věcně velmi zajímavé kresby seznal jsem v Dobrušce. Jsou to většinou přechody tvarů rostlinných ve tvary živočišné z Merkuru.

Zatím končím. Snad časem podaří se mi v tomto směru napsati delší studii, po delším a vytrvalém pozorování.

Prosím také ty kroužky nebo jednotlivce, kdož mají skutečně cenné kresby podobného druhu, by mi k mé práci přispěli a laskavě některé kresby zaslali.

 

Spiritistický časopis Proč žijeme?

15. 11. 1906, ročník 1, číslo 10, strana 177

 

 

 

ROBERT MUSIL

MEDIUMISTICKÉ KRESBY

Jednou jsem viděl sbírku kreseb, které vytvořili spiritistická média ve stavu rozrušení a transu, kteří v běžném stavu neuměli kreslit a dokonce ani číst a psát. Ať už je hodnocení těchto jevů z hlediska okultismu jakékoliv, zájem lidí, který tyto výtvory vzbuzují, je překvapivě velký. Psát o těchto kresbách stejným způsobem jako o malířství bylo by zcela nemožné, protože představovaly vlastní směr, plný bohatství zvláštních, a přece poloznámých vztahů, jejichž rozřešení by bylo možné jen pomocí několika věd a dlouhým studiem problémů. Věda o umění by se musela více než kdy jindy spojit s psychologií, psychoanalytikou, psychiatrií, etnologií a dalšími pomocníky, aby tyto lidské projevy objasnila. Obdivuhodné na této sbírce (která by však bez člověka, horníka z Moravské Ostravy, ztratila mnoho ze svého významu), pomineme-li její vědeckou hodnotu, byl neklid, který zprostředkovávala duši. Tento neklid spočíval pro vědecky naivního pozorovatele v odvaze a přílivu náznaků, které brzy vystoupaly do plné srozumitelnosti, aby vzápětí – a to již v bezprostředně následujícím okamžiku – opět klesly do naprosté nedostatečnosti. Co se týče barev, najdeme tu některé, které vypadají jako napůl vyprané skvrny na hedvábí, a jiné, které neomylně pocházejí ze vzpomínek na křiklavé selské obrazy nebo ze zcela triviálních pozůstatků katechismu a obrázků map; sice psychologicky zajímavé jako odnože erotických pocitů, které se již oddělily samy o sobě, ale umělecky buď primitivní nebo závislé, a dokonce v nejpříznivějších výjimečných případech nanejvýš nevědomě odrážející dojmy z jemných přírodních barevných her, jako jsou ty, které vyvolávají matné barvy rozžhavených kovů. Příčina může spočívat jednoduše ve větší technické náročnosti barvy. V každém případě stav, který je v ní vyjádřen, působí dojmem křehkosti, těžkopádnosti a nepříliš velké proaktivity. Daleko silnější je dojem lineární. Někdy je až satansky přesné a nevyčerpatelné v nových nápadech komplikovat sám o sobě nepředstavitelný prvek tenké přímky; najdou se, jakmile se člověk nechá chytit, jsou zde křižovatky nejjemnějších svazků paprsků, zákoutí a opětovných vyzařování, která jsou nejmučivějším polytonem monotónnosti a nejzvrácenějším odevzdáním horoucí představivosti ledovému chladu průměru. V jiných listech naopak vystupuje na povrch to ovocné, kožovité, skládané, pohlavní, které na jednotlivých místech vyrazí ven stejně náhle jako nálet a je zobrazeno s obdivuhodnou silou, ale téměř vždy se lstivě a stejně rychle stáhne zpět do podoby listu nebo větve či neurčité věci, kterou může být nyní masitá koule ženského prsu, ale také jen neškodná rostlinná forma. Někdy se dva takové pomyslné proudy fantazie protínají a člověk se nejistě pohupuje na vlně, dokud necítí, že pero je neseno stejnými neviditelnými silami. Velmi světské. Někdy však rozhodně nejde jen o umění, ale o nejsilnější projev expresionistického druhu. A ti, kteří ji vytvořili, byli staří lidé. Dělníci a sloužící, v jejichž duších se za jinak pokorně mrkajícíma očima probudily takové obrazy, jakmile se uvolnili ze své shrbené pozice. Měl někdo dojem, že se jedná o nadpřirozené síly? Člověk měl smutný pocit, že síly se nevyužité vsakují do půdy naší země.

 

Das Tage – Buch 1923