Osobnosti slezského spiritismu

Jan Kuchař / 25.7. 1878 – 15.2. 1968 /

Guty – Radvanice

Jan Rösner / Jan Rezner / 12.5. 1891 – 29.12. 1957 /

Švrkl – Malé Kunčice – Radvanice

Josef Heczko / Josef Hečko / 23. 3. 1884 – 15. 2. 1978 /

Jan Heczko / Jan Hečko / 26. 2. 1891 – 24. 7. 1981 /

Albína Heczková / Cieslarová / 18. 1. 1898 –

Dějiny spiritismu v Bystřici nad Olší

Spiritismus dostal se do Bystřice v roce 1903, přinesla ho z Louk nad Olší Rašková čís.62. V roce 1904 začal přicházeti do Bystřice český časopis, Posel záhrobní z Nové Paky, z Čech, i jiná literatura česká, na adresu Josefa Heczka přicházelo dvacet čísel P. Z. i jiné věci týkající se literatury české. Podotýkám, že zdejší spiritisté, byli vždy a jsou našinci českého národa.

Byli také pronásledováni rakouskými úřady, četníky a zvlášť kněžími.

V roce 1911 delegují zdejší spiritisté jednoho zástupce na sjezd spiritistický do Olomouce, delegován byl Josef Heczko.

V roce 1912 pořádali zdejší spiritisté spiritistickou přednášku v Nýdku v hostinci P. Eisnera, poněvadž se v Bystřici hostinští báli, by nebyli znenáviděni od zdejšího lidu a faráři, byla to první česká přednáška ve zdejším okolí, na které přednášel Karel Sezemský redaktor Posla záhrobního z Nove Paky z Čech, této přednášky zúčastnili se oba faráři z Bystřice – Karol Michejda a jeho syn Oskar, na této přednášce zlobili se oba kněží, když spiritisté zazpívali českou píseň „Kdo jste boží bojovníci“! Kněží se svými Poláky začali zpívat polskou píseň „Grodem mocnym jest Bog wieczny“! a tak byl chaos hotový.

V roce 1913 uspořádali Bystřičtí spiritisté výlet v přírodě v lesíku u Josefa Heczka čís 76. v Bystřici, tohoto výletu zúčastnilo se tenkrát asi 500 osob.

Zajímavé bylo, že jak Josef Heczko žádal povolení na výlet od okresní politické správy v Těšíně bo politická správa, dala tu zprávu zdejšímu obecnímu úřadu a četníkům k vyšetření, má-li se ten výlet povolit nebo ne. Tehdejší obecní starosta M. ptal se zdejšího strážmistra T. a faráře M. co dělat. Strážmistr povídá, že zakázat je těžko, poněvadž spiritisté jsou abstinenti, nekuřáci, výčepu tam žádného míti nebudou a v přírodě se baviti je volno každému.

A tak dne 29. června 1913 čekala celá obec na spiritistický výlet. V 8 h ráno zúčastnili se spiritisté na nádraží v Bystřici, odkud v průvodu jsme se ubírali k výletišti na pozemek br. J. Heczka. Ve všech domech byly plná okna lidu a dveře také, kteří byli zvědaví, kolik jich bude, aj oba faráři stáli při hřbitově a hleděli z poza stodoly.

Podotýkám, že byl to první výlet spiritistický vůbec v Rakousku.

A tak spiritismus se pozvolna rozšiřoval na několik rodin.

Ve válce hledělo se na spiritisty jako na vlastizrádce, protože měli literaturu českou.

Po válce nastal plebiscit. V roce 1919 byli spiritisté hrozně Poláky pronásledováni, vyhnáni správcem ze závodu v Třinci. Museli v noci utíkati ku Ostravě z literaturou českou, bo jinak byli by ji Poláci zničili. Až v roce 1920 zase ji dovezli zpět, kdy nad zdejším okolím zavládla vláda československá.

V roce 1920 odbíralo se už v Bystřici 20 čísel Posla Záhrobního i 29 čísel Spiritistické Revue i mnoho jiných.

V roce 1921 dne 17. července pořádali zdejší spiritisté opět výlet v Bystřici nad Olší na pozemku p. Ciahotného, z kterého se také přikládá do památní knihy podobenka.

V roce 1929 věnovali zdejší spiritisté jednu cennou knihu do knihovny M.O.L. v Bystřici, Spiritismus ve Slezsku.

Za správnost toho ručí Josef Heczko, Bystřice nad Olší 331

Tato vzpomínka byla sepsána pravděpodobně v roce 1930. Originál je uložen v Muzeu v Českém Těšíně.