Kreuzinger Oskar

Kreuzinger Oskar

7. 6. 1911  Sterkrade / Buschhausen /  Německo

24. 9. 2002  Orlová

žil ve Stonavě , kde provozoval zahradnictví. V roce 1976 se stěhuje do Orlové.

Patřil do okruhu slezských mediumiků, byl členem Spiritistického spolku Bratrství.

Rodiče pocházeli ze severní Moravy, do Německa ( a později do Francie) šli za prací. Po první světové válce se vrátili zpět do vlasti. Studoval na gymnáziu ( v Orlové? ), které nedokončil, stal se zahradnickým učněm. Vystřídal řadu ,,štací“ – Karlovy Vary, Plzeň, Rokycany, Nymburk, Dunajská Streda. Rodina neměla žádné duchovní zájmy, vztah byl velmi odmítavý, pozdějším zájmem i schopnostmi patřil k výjimce.

V Nymburku se v rodině svého mistra poprvé setkal s přímou seancí a poprvé zasedal. ( Přímé písmo.) Po získání výučního listu si najal pole ve Stonavě a začal podnikat. Věnoval se návštěvám přednášek v Radvanicích i výstav medijních kreseb, stal se členem Spiritistického spolku Bratrství. Před válkou se oženil, měl tři dcery ( Marie, Vítězslava. Eva zemřela jako malé dítě na počátku druhé světové války).

 Byl převelen na východní frontu – jakožto obyvatel polských Sudet měl tzv. Volkslist 2. Po rychlokursu ruštiny v Berlíně odjel r. 1942 na východ pod Leningrad ( Petrohrad). V době před odjezdem se zintenzívnily vztahy s Radvanicemi. V bunkru pod Leningradem si čas ,,krátil“ studiem chiromantie, občas se u něho projevovaly jasnovidné schopnosti. Při ruském útoku byl zajat, vězněn, většinu zajetí prožil na nucených pracích na Ukrajině. Do vlasti se vrátil r. 1945 přes Maďarsko. Pokračoval v podnikání, svoji zahradnickou činnost si přes nesnáze udržel do r. 1976, kdy se musel definitivně vystěhovat. V místě jeho domu, zahrady, skleníků stojí důl Stonava – Darkov. Několik let před důchodem pracoval jako topič na šachtě.

Po druhé světové válce jezdil často do Radvanic, pomáhal oběma Janům, zasedali, O. Kr. zaznamenával vidění J. K. a projevy bytostí, J. K. radil zase v osobním rozvoji, při kreslení, rozebíral vidění. Své zkušenosti předával O. K. časem dalším, mladším nadšencům, kteří znali rodiny obou Janů, nebo se s nimi seznamovali. Snažil se udržovat linii ,,radvanických“ zkušeností, rozvíjet ji, svým zájemcům vyprávěl o zážitcích z Radvanic a duchovních zkušenostech. Sám kreslil, psal medijní projevy, pomáhal radami přes vidění, dával cenné zdravotní i životní rady, radil těm, kteří se věnovali medijní kresbě, na základě poznámek z ,,redakce“ vytvářel tzv. slovník duchovních pojmů, hodně četl duchovní literaturu, zvl. z radvanické knihovny, opisoval projevy a mnohé spisy na stroji a o své duchovní zkušenosti se dělil. Snažil se zachovat nit vedoucí od Radvanic do 21. století. Viděl daleko do budoucnosti. Zajímal se o společensko-politické dění a mnohé z jeho postřehů a zkušeností se plně naplňují i v současnosti.

Zapsala M. Stuchlíková 6.4.2022