Slyšící a kreslící médium z Nýdku Vzpomínka na pana Josefa Labaje a nejen na něho
Takzvané medijní obrazy mě přitahovaly a fascinovaly od mládí. Několik z nich viselo v bytě a pak v domku mých rodičů v Ostravě-Radvanicích. Tam předtím sídlila redakce časopisu Spiritistická revue a žili tam a působili redaktoři Jan Kuchař a Jan Rösner. Mimochodem v domku hned vedle žil a tvořil Josef Kotzian / Kocián, slavné kreslící médium. Vždy jsem si představoval, jak přes kreslící média pracují neviditelné bytosti, které jsou na vyšší vibrační a duchovní úrovni než my, jak tvoří ty úžasné, dokonalé, neuvěřitelné fantazijní linie, formy a symboly. Fascinovala mě i existence samotných kreslících médií, i když jsem osobně poznal jen jedno, pana Josefa Labaje z malého podhorského městečka Nýdek na Jablunkovsku, kde Česká republika tvoří s Polskem a Slovenskem hraniční trojúhelník. Pan Josef Labaj byl médium kreslící a zároveň slyšící a s rodiči jsem v 70. a 80.letech několikrát navštívil spiritistické seance u nich doma. Jednou se mi zmínil, že by ke své medijní tvorbě potřeboval novou sadu speciálních černých i barevných tužek, protože mu docházejí. Nabídl jsem se mu, že kdykoliv budu mít cestu do Prahy, mu je koupím ve specializované prodejničce výtvarných potřeb pro profesionální výtvarníky kousek od Divadelní ulice směřující podél Vltavy od Národního divadla ke Karlovu mostu. Tak se i několikrát stalo. Nezapomenutelným zážitkem bylo pro mě, když jsem byl někdy v letech 1977-78 přítomný jeho medijnímu kreslení. Nebyl ve viditelném transu, mluvil se mnou, díval se na mě… a jeho ruka přitom sama kreslila obraz s naprosto přesnými a jemnými liniemi. Pro mě to bylo nepochopitelné a fascinující. Jak může ruka sama od sebe kreslit bez oční kontroly? Jak vypadá bytost, která vede jeho ruku? Proč si vybrala jako médium právě tohoto člověka? Z důvodu totálního nasazení za války měl jen základní vzdělání, po válce až do důchodu pracoval manuálně v Třineckých železárnách a jako výtvarník se nikdy dříve neprojevoval ani nevzdělával. Mluvících médií jsem poznal více, v rodině i ve skupině rodinných přátel: strýc Miloš Grossmann z Paskova, pan Rudolf Surma z Ostravy-Radvanic, kterému jsme s bratrem říkali strýček Rudolf, strýc Jaroslav Lýsek z Ostravy. Poznal jsem také jedno vidící médium: paní Božena Surmová z Ostravy-Radvanic, které jsme říkali tetička Božka. Poznal jsem také několik píšících médií. Výrazným píšícím médiem byla moje vzdálená teta Emílie Kajfoszová z Nýdku. V menší míře se této schopnosti věnovaly také tety Žofka Grossmannová z Paskova, Anna Purkertová z Milotic, Zuzana Lýsková z Ostravy a manželka pana Josefa Labaje – A.Labajová. Ale také moje maminka Štěpánka Grossmannová měla v mládí dispozice k píšící mediumitě, ale z vážných zdravotních důvodů se tomu nemohla věnovat. Od té doby, co jsem zažil pana Josefa Labaje jako kreslící médium při práci, cítím ještě silnější úctu a obdiv k medijním kresbám a mám potřebu je mít na stěnách kolem sebe. O to více, že jsem jako skladatel tzv. vážné hudby několikrát sám zažil až extatický stav, kdy komponování nějaké skladby mi šlo najednou rychle, jako kdyby mi někdo diktoval, a málem jsem nestíhal zapisovat. Ale médiem jsem nebyl. Ani komponujícím. Na druhé straně přítomnost inspirujících bytostí cítím často jak při komponování, tak při překládání úžasných duchovních textů Bílého bratrstva od Mistra Petra Danova z bulharštiny.
Jan Grossmann, Ostrava, Česká republika, 8. 8. 2020.
|
|
Drazí přátelé!
Předem Vás v tom novém ročku srdečně zdravíme a přejeme Vám z hloubi naší duše té rozmilé pokorné lásky a Lásky spasitelově. I tak jsme přestoupili do nového ročku a ptáme se kudy a kam pane budeme plout, abychom nenarazili. Nejlíp bude, aby Pan náš byl naším kormidelníkem, on zná naše cesty nejlíp, on zná naše potřeby, jen klepejme na dveře jeho a on nám je otevře. I tak jsem Vám drazí přátelé dlužen dopis, kdy právě v novém ročku ve volné chvíli přisedl k stolu, abych vám pár řádků napsal. Starý roček jsme poznali po novém toužíme. Heslo Kuchaříčka, heslo které patří celému národu. Tak jsme to s manželkou rozebrali ty různé směry lidí, kolik to touhy a kolik tužeb mají celé národy od počátků věků až po dnešní dny. Naší touhou je, abychom tu lásku spasitelovu poznali, jelikož on řekl: Kdybychom i hory přenášeli i všechny divy konali, neměli nic, nejsme byli bychom xxx. Je vidět, že láska to ohromná síla, láska veliká věc na té xxx všichni zakládali a kdo založil, ten obstál. I tak jsme si připomínali našich zakladatelů Spiritické vědy, já připomněl našich z Radvanic, manželka mi připomněla Agniu Pilchovou ve Visle. Byli to velcí duchové, byly to opravdoví zakladatelé po stránce života i xxx po tej cestě můžeme směle kráčet. Dokázali to životem, dokázali to láskou, dokázali to světlem a vždy živili více světla, lásky mezi národy a mezi bratřími. Šli příkladem, jak jeden bojovali za pravou vědu a za Pravdu. Celému národu neukazovali prstem jeden na druhého, ale čerpali ze své studnice a čerpali pravdu spasitelovu. A tak stále pracují v duchovním světě ještě více a více, protože nemají svobodu omezovanou a jsem svědkem, jak nám pomáhají v těžkých chvílích, odstraňují nedostatky. Ach jak velká je ta družina nebeská xxx, to cítit až duše člověka zaplesá radostí samou xxx . Cítíš samou víru a velikou sílu. V duši mé se ta velká láska našich Budovatelů zakotvila už od školní lavice, až po dnešní dny. K radosti mojí je činná, jak nejvíce té duchovní lásky poznat v sobě a pak poznat ji v bližních. A tak xxx různě zkoušeni v onom světě čím víc je člověk prožije, tím jsme pevnější a pak je vidět. Každý chce něco dobrého v tom světě vykonat buď v mladém nebo středním nebo v starším věku. Tak si připomínám, jak chodil k nám starší pán, byl to spiritista od Rosti za první republiky, tak se mě otázal – měl jsme asi deset let a řekl: Josefe jak bych ti celou hlavu ponořil do vody čeho bys potřeboval ? Já jsem mu odpověděl, že vzduchu a on mi odpověděl: Tak vidíš Josefe, až budeš tak po Bohu a jeho lásce toužit jak toho vzduch, pak teprve poznáš Boha, lásku jeho v sobě. A tak ty slova jeho mám stále v živé paměti. I to cítím Ladíku, jak dostal jsi hřivnu od Boha, ze které chceš další hřivny udělat. Touha po práci duchovní tě stále povede, jen buď opatrný, poklady které z lásky Ježíšovi rozdáváš, ty tě pozvednou do velkého stupně, budeš Učitelem i Buditelem národa milujícího. I tak poznáváš ten labyrint světa, jak poznával ho mistr Komenský, ten malý potomek jest u Otce věčnosti. A buď pamětliv na Knížete světa, on moci nemá když se mu nenaskýtá. Bůh ať vás všech silí, by jste ducha pravdy poznávali a žíznících nasytili. Úkol nemalý xxx dostanete Pravdu xxx . V novém ročku mnoho síly a požehnání dá Vám Bůh, však zdraví xxx, silní v plné píli všechno hradí Bůh. Ladíčku, psals mi o těch negativech, které máš z Brazílie, že nám je ukážeš. Rozhodni se sám, jak ti to vyjde s časem. Máš úkoly náročné a my se přizpůsobíme k tobě. Buď s pozdravem xxx 1972 od nás všech, zdravím tvoji manželku a dcerušku. Hodně zdraví a síly Božího požehnání Vám přeje rodina Labajova. Přepis dopisu Vladimíru Sládečkovi / pracovní verze / ze soukromého sešitu mediumika Josefa Labaje 1972. |
|
Telepaticko-medijní záznam přijatý panem Milošem Grossmannem v Paskově dne 29. 4. 2021 Josef Labaj – Nýdek
Delší čas již chodím kolem tebe, až teprve teď mně bylo dovoleno tvými ochránci, abych se s tebou telepaticky spojil a vypověděl trpké zkušenosti ze svého života. |
|